Mnoho z nás má mimo svého bytu nějaký rekreační objekt – chatu, chalupu či něco podobného. Každý objekt a rekreační objekty zvláště je možné zabezpečit pouze proti určitému riziku. Nic totiž není stoprocentní! Jsou velké rozdíly mezi chatou uprostřed rozlehlé chatařské kolonie v blízkosti většího města se zavedeným telefonem a elektrorozvodnou sítí (230 V) a osamocenou chaloupkou uprostřed lesa bez elektřiny, kde není ani dostatečný signál pro mobilní telefony. Další vliv na riziko vykradení má hodnota majetku uloženého v objektu. Hodnotě rekreačního objektu nebo v něm uložených předmětů by měl odpovídat stupeň zabezpečení.   Proč majitelé chat a chalup nenahlašují všechny případy vloupání?
Jednou z příčin je jistě poměrně nízká objasněnost tohoto druhu kriminality.Pro policii je hodně těžké vypátrat a získat dostatečný počet a kvalitu hodnověrných stop po zloději, o kterém majitel neví, zda-li chatu vyloupil včera či před měsícem. Návštěvnost rekreačních objektů má totiž v průběhu roku svá neměnná pravidla. V zimních měsících, které pomalu přicházejí, sem jezdí lidé velmi zřídka – výjimkou jsou objekty vhodné pro celoroční užívání. Větší intenzita návštěv přichází na jaře a kulminuje v létě o dovolených, aby s pozdním podzimem opět klesala.   Zaběhlý stereotyp, kdy ve všední dny většina z nás pracuje ve městě a na víkend odjíždí na chaty a chalupy, vyhovuje jednoznačně zlodějům. Dokládají to policejní statistiky, které uvádějí největší četnost krádeží vloupáním do rekreačních objektů v úterý, středu a ve čtvrtek.   Máme dvojí domácnost. Paradoxem je, že drahé věci z chat odvážíme do městského bytu, když rekreační objekt „zazimováváme“. S příchodem jara a v průběhu léta a podzimu již nebezpečí krádeží vloupáním podceňujeme nebo jsme pohodlní a věci necháváme v rekreačním objektu. Jde o ledničky, satelity, videorekordéry, barevné televizory, radiomagnetofony, vařiče, vrtačky, sekačky, pily, kola apod. Chata či chalupa v neděli večer osiří a od té doby až do příštího víkendu mají nenechavci volné pole působnosti. Faktem ale zůstává, že ne vše je možné neustále převážet (ledničky, pračky) z místa na místo.   Dalším důvodem je, že někdy nejsou způsobené škody tak velké (potraviny, přikrývky apod.) nebo se jedná už o několika násobnou krádež během jedné rekreační sezóny a majitelé již nechtějí podstupovat často zdlouhavou anabázi protokolování u policie.   

Jací zloději navštěvují naše rekreační objekty?
  Lapky lze rozdělit do několika skupin. Prvá skupina pachatelů, nejméně způsobujících škody, jsou lidé bez domova nebo bez práce, kteří se spokojí s přespáním a nalezením něčeho ke snědku či k napití. Poté navštíví další chatu.   Pachatelé druhé skupiny využívají právě přicházející zimní klid v chatových osadách a v chatách se skrývají před spravedlností. Patří sem zejména recidivisté.   Třetí skupina pachatelů, nejvíce škodící, jsou členové organizovaných skupin. Ti mají předem velmi důkladně vytipovány objekty zájmu, pracují na objednávku a využívají nejmodernějších technických vymožeností k překonávání mechanických a elektronických zábran nebo ke vzájemné komunikaci. Bohužel se stávají i případy, kdy nespokojený zloděj nenalezl, co chtěl a ze zlosti způsobil v objektu značné škody, někdy končící třeba i požárem, při němž pěkná chalupa lehne popelem.     Základem zůstává mechanické zabezpečení stavebních otvorů   Nejslabším místem všech objektů včetně rekreačních jsou veškeré stavební otvory – vstupní (dveřní) a okenní prostory a prosklené plochy (verandy). Pachatelé tudy pronikají zhruba v 80 % všech případů vloupání.    Kritickými místy dveřního prostoru jsou zejména ostění, zárubeň (neboli rám), závěsy (panty), dveře (dveřní křídlo), uzamykací mechanismus a dveřní kování. Vhodným opatřením může být například instalace některého z mechanických zábranných prostředků:

Okna a prosklené plochy lákají zloděje asi nejvíce, neboť se relativně snadno překonávají. Jejich ochrana je v případě rekreačních objektů problematická, ale přesto věnujeme pozornost zejména těmto komponentům – rámu, okenním překladům a parapetům, okenním křídlům, závěsům, sklu, uzávěrům a kování, okenicím či mřížím. Řešením je využití například bezpečnostního skla, bezpečnostních fólií, uzamykatelných okenic či kvalitních okenních mechanismů.   Při ochraně rekreačních objektů má velký význam i ohraničení pozemku kvalitním oplocením (plot laťkový, zděný, pletivo). Movitější majitelé by měli vědět o výhodách a možnostech perimetrie, která hlídá prostor vymezený hranicí katastrálního území a vlastním objektem. V podstatě jde o využití elektromechanických vlastností rozmanitých komponentů zabezpečovací techniky (mikrofonní, tlakové, kapacitní kabely a snímače, apod.).   Možnosti elektroniky Nadstavbou základních a mechanických opatření je elektrický zabezpečovacísystém (EZS). Ten slouží k včasné signalizaci nežádoucího vniknutí nebo pokusu o vniknutí do střeženého objektu nebo nežádoucí činnosti narušitele. Jde především o různé elektronické detektory, které reagují podle svých fyzikálních vlastností a předávají informace do centra systému, do ústředny. Nejde však jen o složitá elektronická zařízení reagující na pohyb, změnu teploty či tlaku. V rekreačních budovách lze velmi dobře uplatnit i magnetické kontakty, které jsou-li správně naistalovány, ihned vyrozumívají, že dveře či okno bylo právě otevřeno.   V rekreačních oblastech je někdy potíž se spojením, tedy s přenosem informace o narušení objektu. I tento problém je ale řešitelný. V lokalitě je určitě k dispozici alespoň jedna telefonní linka či mobilní telefon. K ní lze připojit automatický telefonní hlásič, který po obdržení signálu o narušení objektu vyvolává předem naprogramované jedno či více telefonních čísel a předá tak informaci o narušení chráněného objektu zodpovědné osobě nebo bezpečnostní agentuře. Na hlásič lze připojit „hlídání“ i více objektů.   Netradičním řešením je využití „radiových“ zabezpečovacích ústředen, které se instalují v zájmových objektech. Na jednotlivé ústředny v objektech se pak připojují nástrahová čidla, která spolehlivě detekují pohyb pachatele v objektu. Detektor i instalace musí být zásadně skrytá a montáž musí proběhnout velmi rychle. Určité odlišnosti od klasického EZS jsou vynuceny charakterem používání těchto zařízení, jako speciální soupravy. Systém může monitorovat sjednaná soukromá bezpečnostní agentura.   Další možností je financování osoby, která v dané rekreační oblasti celoročně bydlí. Její práce by spočívala v registrování podezřelého pohybu neznámých osob, a v případném telefonickém nebo radiovém oznámení jejich podezřelé činnosti policii či bezpečnostní agentuře.   Nabízí se i vybudování zabezpečovacího systému pro celou kolonii s monitoringem svedeným k hlídači, který napadení objektu (po ověření – falešné poplachy) opět nahlásí bezpečnostní službě nebo policii.   Není-li k dispozici schopný hlídač, lze zabezpečovací systém rekreačních objektů napojit přímo na pult centralizované ochrany (PCO) bezpečnostní agentury. PCO je zařízení, které umožňuje přenos a vyhodnocení signalizace o narušení ze zabezpečených objektů do místa centrálního vyhodnocení pomocí telefonních linek nebo radiovou cestou.   V otázkách zabezpečení se musí majitelé rekreačních objektů také řídit podmínkami a názory pojišťoven. Pojišťovnám někdy stačí, aby byly zabudovány dobré zámky, mříže apod. Praxe ale ukazuje, že jsou-li mechanické zábranné prostředky osamocené, je tato ochrana relativně málo účinná. Mechanické zábranné prostředky vytvářejí určitou časovou hráz pro zloděje, nelze s ní ale úplně vystačit.   Odolnost mechanických prostředků nám zaručuje pouze prodlevu k reakci prvků EZS případně elektrické požární signalizace (EPS) a nezbytný čas nutný pro dojezd zásahové skupiny soukromé bezpečnostní služby případně policie.   Vývoj směřuje k tomu, že pojišťovny v odůvodněných případech budou vyžadovat ve svých pojistných podmínkách kromě mechanických zábranných prostředků i montáž EZS, EPS včetně napojení na PCO.   Při výběru zabezpečovacího zařízení dávejte jednoznačně přednost certifikovaným výrobkům.   Bezplatná opatření Technika má nezastupitelnou úlohu, ale jsou i docela obyčejná opatření, která nic nestojí – udržovat dobré vztahy se sousedy (všímat si pohybu neznámých lidí v okolí), nechlubit se zbytečně svými majetkovými poměry, nenechávat v okolí objektu nic, co by potenciálnímu útočníkovi usnadnilo vloupání (nářadí, žebříky), mít rekreační objekt dostatečně pojištěn (velká část občanů uzavřela v minulosti smlouvy za podmínek, které dnes již neodpovídají cenové ani hodnotové realitě), pro případ vloupání se vyplatí si poznamenat výrobní čísla přístrojů a věcí (pro potřeby Policie ČR a pojišťoven).   Zcela jednoduchou možností, jak budit zdání, že je rekreační objekt pravidelně navštěvován, je řádná údržba zahrady. V zimě jde o shrabané listí či o odklizený sníh, v létě pravidelná starost o posekaný zelený pažit či včas sklizené ovoce.   Opravdu není v  silách policie, aby uhlídala veškeré rekreační objekty. Starost o zabezpečení musí mít především jejich majitelé. Pro ně platí, že je nutné naznačené základní rady vždy modifikovat podle konkrétních podmínek v místě.   Postup po vyloupení chaty či chalupy Co dělat, pokud veškerá naznačená opatření selžou? Přijedete na chatu a již od branky vidíte vypáčená okna či dveře, nepořádek před vchodem. Předně je třeba zachovat klid a rozvahu. V žádném případě se nesnažte zjišťovat předběžnou škodu tím, že vstoupíte do objektu. Další chybou bývá, že se někteří majitelé ihned pustí do úklidu po zlodějích. Oba postupy nejsou dobré. Vloupání do chaty je třeba neprodleně oznámit na nejbližší služebnu policie, případně je možné využít možnosti oznámení na tísňovou linku 158, 112 či 156. Pro policii je důležitá rychlost pátrání a neznehodnocení případných stop, které zanechá po sobě každý pachatel.   Do příjezdu policie zajistěte ostrahu objektu, aby vám například někteří přičinliví sousedé nezvětšili způsobenou škodu. Pokud máte při ruce fotoaparát, můžete pomoci policii se zadokumentováním situace.   Dalším důvodem, proč není vůbec vhodné vstupovat do vykradeného objektu, je možnost, že se v něm pachatel či pachatelé stále nacházejí. Soupeření s násilníky se nedoporučuje!   Po příjezdu policejní výjezdové skupiny je třeba uvést do protokolu vše důležité pro pátrání po odcizených věcech, i ty nejmenší maličkosti či odlišnosti. Policie poté při pátrání po vašich věcech kontroluje burzy, různé překupníky nebo zastavárny. Pokud máte některé věci zadokumentovány na fotografiích, případně zapsány výrobní čísla elektronických spotřebičů a nářadí přiložte je k protokolu. Pomohou vám k případnému zpětnému nalezení věcí, policii mohou dovést na stopu pachatele, případně při neobjasněném skutku budou vhodným podkladem pro řešení náhrady škody od pojišťovny. Zloději se zaměřují především na věci, které lze bez problémů odnést a dobře a hlavně velmi rychle prodat. K nim patří zejména – spotřební elektronika, nářadí, obrazy, sklo a porcelán, ale také starožitnosti, sportovní vybavení, spací pytle apod.     Několik účinných rad na závěr

Informuje: JUDr. Tomáš Koníček z odboru prevence kriminality MV ČR, tel.: 974 833 217, e-mail: tomas.konicek@mvcr.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *